Petr Motýl - Petrolej na odvrácené straně měsíce
Petrolej na odvrácené straně měsíce
Vydalo nakladatelství Votobia v Olomouci v roce 2001.
Votobia, Lazecká 70a, 771 OO Olomouc
Měsíc nad Zličínem
Měsíční stín se vydá přes Zličín jako Arsen Lupin. Tiše přelézá střechy, našlapuje paprskem a lesklými paklíči proniká skrz okenní skla. Studenou rukou přejede po naškrobené peřině, dotkne se spících vlasů, zajede prsty do skutečnosti snu. Bílá ledová sklenka úplňku se převrhne a vylije se na sýrové bloky sídliště. Studené měkké světlo se sklání nad Zličínem, rozkládá plášť a nechává ho sklouznout jako sypající se cukr, bílou šťávu, která stéká po trávě a asfaltu a vplétá se bledými nitěmi do keřů. Měsíční světlo a stín klouže po zbytcích tajícího sněhu, sjíždí tlustou štětkou po fasádách a odstřikuje kapky do koutů, kam vítr naskládal balíky loňského listí, jako mléčná voda vyždímaná z mokrého hadru stéká po schodech, zatřpytí se na zvoncích, na ocelových klikách dveří, na tlustém, matném skle v nich. Sloup úplňku bloudí po stažených žlutých a červených roletách, nadzdvihává a cuchá doma uháčkované záclony, tiskne se do záhybů květovaných závěsů. Měsíční světlo přetéká z kameninového hrnku noci, neslyšně zaplavuje Zličín bílou a zároveň průzračnou řekou s křišťálovou pěnou poskládanou ze statisíců drobných, jako stěny diamantů vybroušených, zářících plošek. Emulze, chladivý proud na plotech, na garážích, na potrubích a hromadách štěrku, na komínech a anténách, na odlitcích na dvoře Strojíren a na srsti králíků spících za drátěným pletivem ve dvířkách kotců v zahrádkách. Skrz světlo pouličních luceren sněží měsíční světlo jako husí a labutí peří a měsíční stín se vydá po střechách jako Arsen Lupin, jako tajemný neznámý v přiléhavých šatech. Spi, Arinko, spi, dobrou noc a sladké sny, krásné sny, spi, Arinko, spi, tiše spi, tvůj dech je sama Luna a Luna je tvůj dech, dobrou noc, Arinko, dobrou noc.
© Petr Motýl / design Zebry