Petr Motýl - Perníková chaloupka

Perníková chaloupka

Protimluv, 2013

     Tak to byly takové feťácké příhody. Jako když Chlup šel v pátek na noční a nějak dlouho se z ní nevracel. Přitom to bylo jeho, cestou z práce nakoupit na sobotní snídani pro partičku víkendových feťáků, co byla slezlá v bytě na Svibici. A Chlup jim táhne v tašce koblihy, salko, jogurty, rohlíky, salám, jak by byl máma od sedmi děcek. To byl člověk, co by se rozdal.
     Poledne, Chlup nikde.
     "Kaj je ten Chlup, kurva!"
     "Ten je na švestkarně, to je jiste."
     "Pyčo, co na švestkarně. Měl s sebou perník, tak se našlehal. A včil lita kaj po křakach, a hledej ho!"
     Nervózní, to jsme byli. Před šichtou si Chlup píchnul a dvě stříkačky si ještě vzal s sebou. To se dalo pod zem v pohodě pronést, tam šli jenom po chlastu, hodně tvrdě. Ale stříkačka, ta se dá v pohodě někam schovat, nejlepší je do přilby.
     Půl osmé večer a Chlup se objeví, vysmátý jak lečo.
     "Kajs byl, do pyči, Chlup!"
     "Na šachtě, ne! Jak jsem se našlehal, tak jsem do toho bušil dvě a půl směny v kuse. To bylo dobré jak sviňa. Štajgra jsem přesvědčil, že potřebuju prachy. A jak viděl, že robim a su v klidu, tak mě tam nechal. A druhý štajgr tež. Až dneska v šest večer mě vyhodili. Kurva, klidně bych tam makal ještě dál. Ty, Roman, dej mi něco."
     Tak jsem mu podal stříkačku. Chlup si píchnul a nespal až do neděle do půlnoci. Pak si na chvilku zdřímnul a v pondělí v šest ráno už zase ve štole házel jak fretka lopatou uhlí na pás.